Toyota vytvořila opravdový Kočkobus z filmu Můj soused Totoro

6.3.2024

Toyota vytvořila speciální kočičí verzi svého elektrického vozítka, které pomáhá s přepravou starších nebo hendikepovaných lidí i na olympiádě či paralympiádě. Inspirace byla jasná – Kočkobus z japonského animovaného filmu Můj soused Totoro.

Má velké kočičí oči, roztomilé tlapky, velký ocas, a dokonce i pár ulovených myšek. Tahle Toyota vypadá přesně jako ikonický autobus, ve kterém se řítí noční oblohou sestry Sacuki a Mei ve slavném animovaném filmu Můj soused Totoro, který Studio Ghibli natočilo na konci 80. let.

Design Kočkobusu vychází z nízkorychlostního bateriového vozítka Toyota Accessible People Mover (APM), který se používá na krátké vzdálenosti během nejrůznějších akcí, včetně olympijských a paralympijských her v Tokiu. Tady pomáhal přepravovat nejen sportovce, organizátory, rodiče s dětmi, ale především ty, kteří se sami hýbat nemohou.

Pohádkový vzhled je dílem Naokiho Nagatsu, designéra z Vision Design Division společnosti Toyota, přičemž jeho tým byl během realizace v úzké komunikaci s ředitelem Studia Ghibli Goro Miyazakim. Díky tomu je podoba autobusu ztvárněná opravdu věrně. A protože vozidlo není určené pro veřejné komunikace, mohlo dokonce dostat ozdobnou poznávací značku, jejíž čísla podle myšlenky Goro Miyazakiho obsahují skrytý význam v japonštině.

Kočičí barvy, chlupatý interiér

Karoserie, respektive tělo kočky, má autentické zvířecí odstíny, stejně jako volant, přístrojová deska a další detaily, které s kočičí srstí perfektně ladí. „Přišli jsme s dvoubarevnou paletou ‚kočičí hnědé‘ a ‚kočičí béžové‘, vytvořenou tak, aby odpovídala celkovému barevnému schématu vozu,“ říká Naoki Nagatsu.

Cílem designérů zároveň bylo navodit retro náladu konce 50. a začátku 60. let. Dali proto velký důraz na osvětlení, světla displejů jsou proto záměrně ztlumená. Cat Bus by samozřejmě nebyl kompletní bez chlupatých sedadel, přičemž jejich potahy jsou snímatelné, aby se daly snadno čistit, a autobus se tak mohl opakovaně používat. Díky měkkému a nadýchanému sezení, ale i stropu pokrytému stejnou kožešinou, navíc pasažéři hned získají pocit, jako by se ocitli přímo v jedné z nejpamátnějších scén filmu.

Režisér Goro Miyazaki pak také kladl zvláštní důraz na oči, které ve skutečnosti nesměřují dopředu, ale mírně do stran. Podle Miyazakiho je tohle ten nejlepší způsob, jak autobusu dodat onen nadpřirozený vzhled. Je za tím přitom celkem složitá matematika. Umístit levou a pravou zornici na správné místo oční bulvy bylo velmi komplikované.

„Museli jsme dát auto do dokonale vodorovné polohy, což se obvykle provádí úpravou tlaku v pneumatikách na obou stranách, vpředu i vzadu, a pomocí laserového měřicího zařízení náležitou polohu zkontrolovat,“ popisuje Nagatsu. Volant je kvůli tomu také umístěn v centru vozu, nikoli na jedné straně, jak bývá obvyklé, protože rozdíl hmotnosti by způsobil mírné naklonění, pokud by nebyl vyladěn odlišný tlak v pneumatikách, což by zase nebylo úplně vhodné pro samotnou jízdu.

Jak dosáhnout animovaného vzhledu

Největší výzvou však podle návrhářů bylo zajistit, aby výsledek působil „animovaným“ dojmem. „Zatímco animované postavy jsou nakresleny s obrysy, na objektech reálného světa žádné takové obrysové čáry neexistují. Při bližším pohledu na hotový Kočkobus proto můžete vidět, že části „kočičí hnědé“ jsou spíše vyvýšené než obrysové. Brali jsme také v potaz, jak výsledek vypadá z výšky očí dítěte,“ vysvětluje Nagatsu. Pomohlo také přidat světle šedou v prostoru mezi ústy a zuby, které zároveň mají velmi speciální bílou barvu, která není ani příliš světlá, ani příliš tmavá. A i když jsou drápy kočky také bílé, jsou provedeny v trochu jiném odstínu.

Dokonce i takto upravený APM umožňuje vozit také vozíčkáře, dalším základním prvkem je zvýšené sedadlo řidiče, které usnadňuje otočení a kontrolu bezpečnosti cestujících při rozjezdu. Vozítko bylo speciálně vytvořeno pro japonský Ghibli Park, kde od letošního března vozí návštěvníky. Ta tajemná poznávací značka proto znamená právě „Ghibli Park“.

Další zajímavosti ze světa Toyota v magazínu Toyota Life