Monozukuri: Důvod, proč jsou Japonci tak úspěšní

23. 11. 2024

Japonci jsou přesvědčení, že filozofie monozukuri je důvodem, proč patří japonská ekonomika k nejlepším na světě. A právě podle tohoto přístupu teď Toyota kompletně mění způsob výroby svých aut. Podle metody monozukuri proto spojuje dovednosti zaměstnanců, moderní technologie a digitální postupy. Výsledkem by měla být o polovinu kratší doba výroby i pětinový nárůst produktivity. Co přesně tato japonská filozofie obnáší a čím se můžete inspirovat?

„Chceme změnit budoucnost bateriových elektromobilů, proto měníme nejen samotné automobily, ale také jejich výrobu a způsob práce,“ říká Takero Kato, prezident závodu BEV Factory Toyota, kde se nový přístup bude zavádět jako první.

Na člověka zaměřenou filozofii monozukuri však v Toyotě začal využívat už její zakladatel Kiičiro Toyoda. Jeho heslem od samého začátku bylo: „Děláme věci ku prospěchu ostatním.“ V Japonsku jde dnes o poměrně běžný pojem a také tradiční přístup k práci. Japonci dokonce věří, že právě díky němu má japonská ekonomika významné postavení na světovém trhu – aktuálně je třetí největší na světě.

Monozukuri = převzít zodpovědnost

Japonské slovo monozukuri označuje něco jako proces tvoření. V roce 1998 zdejší úřad premiéra zřídil „monozukuri kondankai“, tedy jakousi radu, která měla zvrátit trend deindustrializace, tedy úbytek lidské pracovní síly ve výrobním sektoru. A od té doby se tohle slovo stalo v Japonsku oblíbeným „buzzwordem“ v průmyslu i v médiích. Používá se vždy, když tu chtějí vyzdvihnout místní smysl pro poctivý způsob výroby, který využívá zkušenosti, oddanost, ochotu inovovat i zdokonalovat.

Když se ponoříte ještě hloub do jazykového i praktického významu, zjistíte, že se tímto slovem označuje i jakási zodpovědnost za způsob, jakým se věci vyrábí, a to jak v etické, tak kvalitativní rovině. To, jestli se výrobek skutečně povedl přesně tak, jak měl, totiž dokáže zhodnotit zase jen člověk. Koneckonců i stroje jsou tu sice od toho, aby nedělaly chyby, ale zvládnou to jedině tehdy, když je člověk správně vytvoří a naprogramuje.

A přestože japonské šintoistické náboženství a s ním i velké místní firmy vyjadřují vděčnost i neživým věcem, materiálům nebo strojům (což jim mimo jiné brání mít příliš mnoho nevyužitého odpadu), záleží jim na tom, aby lidský faktor z jejich výroby nezmizely. V konečném důsledku to má pozitivní vliv na ekonomiku celé země, protože z továren navzdory moderním strojům nemizí pracovní místa.

Lidé jsou pořád víc než stroje

Právě na základech této filozofie se zrodil jedinečný systém výroby TPS (Toyota Production System), jehož cílem je zkrátit její přípravnou fázi. Zásadní je tu rovněž důraz na maximální využití lidských zdrojů. V praxi to znamená, že se jedinečná kvalita lidské práce propojí s těmi nejmodernějšími technologiemi a stroji, aby bylo dosaženo toho nejlepšího výsledku.

Zkracování přípravných fází zároveň usnadňuje hledání příčin problémů japonsky označované jako jidoka a současně podporuje jiný slavný přístup kaizen, podle kterého Toyota celosvětově pracuje, tedy „průběžné zlepšování krok za krokem“. Monozukuri tak může výrazně urychlit výrobu automobilů nové generace.

Toyota už od svého vzniku dbá na to, aby pracovníci výrobních linek přímo v závodu sdíleli své dovednosti a nápady s cílem vytvářet a zajistit masovou výrobu nových produktů. Automobilka si dlouhodobě dobře uvědomuje, že bez šikovných lidských rukou se ani ty nejpokročilejší technologie neobejdou.

Řemeslní mistři Takumi

Perfektním příkladem jsou mimořádně zkušení řemeslní mistři Takumi, kteří jsou tradiční a dlouhodobou součástí výroby v Toyotě. Díky jejich pečlivé práci se vozy mohou chlubit finální úpravou produktů na kvalitativní úrovni, která přesahuje veškeré možnosti těch nejvyspělejších robotů.

Jelikož spousta dovedností mistrů Takumi stojí na nikde nepopsaných praktických zkušenostech, jejichž předávání dalším generacím je naprosto klíčové. Toyota proto pomocí digitálních technologií tvoří vizualizace těchto dovedností ve snaze je srozumitelně vysvětlovat nové generaci s nadějí, že se je do budoucna přece jen podaří zautomatizovat. Propojení technologií s lidskými dovednostmi však funguje už teď – když mistři Takumi ještě využijí pokročilé technologie zpracování, mohou realizovat jedinečné návrhy, jejichž výroba byla dosud považována za příliš komplikovanou.

O 20 procent vyšší produktivita

Zlepšování efektivity, zvyšování produktivity a zkracování patří k nejsilnějším stránkám TPS. Cílem je odbourat polovinu procesů a o polovinu snížit investice do výrobního vybavení. Technologie tedy musí být přísně efektivní, a co je navíc, bude nahrazeno. Na vybraných svařovacích linkách závodu Motomači se například zavádí koncepce samohybné linky, která výrazně zvyšuje flexibilitu díky absenci klasických dopravníků, čímž se opět snižují nutné investice a proces výroby je rychlejší. Samohybná, částečně smontovaná vozidla se bezpečně pohybují rychlostí sladěnou s rychlostí sériové výroby.

Celou řadu dílů a procesů se podařilo redukovat také díky nové technologii odlévání hliníku Gigacast. Společně s použitím nových licích forem to Toyotě zajistí o 20 procent vyšší produktivitu, než jaká je v tomto odvětví běžná.

Další zajímavosti ze světa Toyota v magazínu Toyota Life (Opens in new window)